Blog: Reprodrozd ve Veldenu 2: Report z Main Eventu a pronájem lodě
| Herna | Bonus | Naše hodnocení | |
|---|---|---|---|
 | 500 KČ ZA REGISTRACI + €30 ZA VKLAD | HRAJTE IHNED | |
 | |||
Pokračování blogu z Veldenu. První díl si můžete přečíst zde
Před druhým flightem Main Eventu za 550€ jsem už musel přijít do hry s jinou taktikou a něco ve své hře změnit. V ledním hokeji by patrně vyzkoušeli vyměnit brankáře. Já jsem se rozhodl, že si obleču své druhé džíny, které jsou o jedno číslo širší v pase. Myšlenka byla taková, že ve volnějších džínách nebudu tolik tight zataženým hráčem. Usedl jsem tedy ke svému stolu a snažil se rozmnožit svůj startovní 100k stack. Turnajová struktura byla sice 30-minutová, nicméně blindy začínaly na 200/200, takže prostoru kouknout se zalevno na flop bylo hafo.
Můj stack šel napřed na 280k, poté dolu na 38k, zpět na 300k, a opět zpět na startovních 100k. Jenže to jsme už byli na přímé bublině posledních 13 hráčů a na blindech 5/10k. Při average stacku cca 600k jsem v tu chvíli nebyl moc velký favorit na postup, zvlášť když druhý nejmenší stack měl cca 3x tolik co já.
Těžko říci, co mě štvalo více. Zda uječená Taylor Swift, jejíž otravná skladba Wildest Dreams tu v casinu Velden oznamuje vyšší blindy, nebo hráči od druhého stolu, kteří chodili každých pár hand vizitýrovat můj titěrný stack. A tak jsem po akci raise a 3-bet z buttonu, vyslal svých zbylých 7BBs na small-blindu s párem JJ. Bylo mi jasné, že v tu chvíli můj rail není zrovna moc početný. Výsledkem byl triple-up přes 66 a AK. Aplaus postupujících musel tedy ještě chvíli počkat. Pár prémiových karet ještě přišlo a nakonec jsem tak do druhého dne zabalil stack ve výši 531 000.
Volné odpoledne jsem využil k poklidnému odpočinku okolo jezera Velden. Jelikož mám tuze rád italská espressa, dopřál jsem si už pro tento týden několikáté v malém baru Hollywood, který měl k dispozici na výběr celkem 3 odrůdy kávy, včetně italské blend směsi v poměru 75% arabica a 25% robusta. Přišlo k chuti, stejně jako sklenice červeného zweigeltu. Přesto mi procházka po promenádě a posezení v parku přišlo nějak málo. Přeci jen si takový pokerový hráč jako jsem já může dopřát i nějakou odměnu za některé své zaplacené valuebety z kešek. A tak jsem se obdaroval nejkrásnějším dárkem, jehož hodnotu by ocenil jen opravdový introvert. Pronajal jsem si loď, na kterou jsem pozval jen sám sebe.
No dobře, byl to spíš takový menší člun pro 6 osob, navíc se značně omezenou maximální rychlostí jízdy. Pro mě však byla tato hodinová plavba po jezeru Wörth See tím nejkrásnějším zážitkem z celého uplynulého týdne. Bylo pozdní odpoledne, z nebe na mě svítilo příjemných 21 stupňů, z mobilu mi vyhrávala skladba Santa Lucia od Pavarottiho a já jsem se jen tak slunil a vnímal, jak se mnou pohupuje bílá to bárka má. A bylo mi u toho moc dobře.
Do finálového dne postoupilo 28 hráčů a já jsem se už od začátku viděl na finálovém stole. Škoda jen, že blindy zůstaly na 10/20k. Kdyby se posunuly o pár levelů nazpět, mohla být hra o něco zajímavější, a nemusela by většina akcí být omezená na preflop all-in a následný call nebo fold. Provedl jsem rychlý sken svých soupeřů u stolu. Někteří by se řídili postupem vyhledat úspěchy hráčů na Hendon Mobu. Já jsem se řídil základními dvěma parametry, které o mém stole pravily, že průměrný věk je 50 let a průměrná hmotnost hráče je 110 kg. Víc jsem vědět nepotřeboval.
Pro prvního bylo připraveno 20 000€, což už není úplně zanedbatelná výhra ani pro Rakušáky. Počítal jsem tedy, že hráči budou nyní už obezřetnější při výběru kombinací, se kterými se pustí do all-in konfrontace. A tak jsem hned třetí handu na BB našel 54s a do openraisu z CO vyslal all-in za soupeřových 14 blindů. Dostal jsem call od es a půlka stacku byla fuč. Bylo vtipné, že i tak jsem dodržel předsevzetí, že budu aktivním hráčem, protože během následující hodiny a půl jsem byl v all-in konfrontaci ještě šestkrát, zatímco jiní soupeři jen poslušně zahazovali nebo odcheckbackovali blind-vs-blind AQ na Qhigh boardu.
I v tento den jsem měl pádný důvod nechat se namíchnout jedním ze svých otylých soupeřů. Po dorovnané turnové sázce jsem se rozhodl give-upnout riverový bluff a se slovy “you win” ukázal Q-high. Soupeř ukázal top pár, načež se zeptal napřed dealera, a poté i floormana, zda musí své karty vůbec ukazovat, když soupeř oznamuje “you win.” Myslím, že by se tento pán vůbec nezlobil, kdyby mu i na pokeru létali pečení holubi až do huby. Moje poslední handa přišla v posledních 20 hráčích, kdy jsem na velkém blindu čelil all-in raisu od jediného jakž takž schopného hráče z buttonu. Svých posledních 11 blindů jsem po chvilce zamyšlení nakonec dorovnal s KQs a nevytočil do AJo. Na pokladně jsem si vyzvedl 1200€ a alespoň trochu odmázl ztrátu z tohoto 36hodinového pokerového týdne v Rakousku. Konečný herní výsledek -1000€ (+ náklady na benzin, ubytování a stravu).
A tak skončil další z mých pokerových výjezdů do zahraničí, po kterém mě opět čeká dlouhá štreka zpátky do Česka, během které mi několikrát přelítne hlavou, že “příště už to snad vyjde.” A přesně takový je život nás, turnajových hráčů na živých okruzích, kteří vyhledávají pokerové turnaje, které mají nejvyšší očekávanou ziskovost. Za rok těch turnajů odehrajete jen několik vyšších desítek, ovšem sem tam je potřeba, aby nějaká ta trefa už přišla. A na tu velkou trefu se může čekat i několik let. Já si ještě chvíli počkám…
Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!
