Reprodrozd blog: Finálový den na Rozvadově a konečně šance na pořádnou výhru

Reprodrozd popisuje svůj pondělní finálový den z King’s Rozvadov. Podařilo se mu konečně vyhrát nějaký pořádný balík?

Tak jsem si zahrál Finálový den na Rozvadově. Den, kdy se bojuje o miliony korun, věčnou slávu a to vše pod zraky televizního přenosu na ČT Sport. Proto to přece hrajeme. Pro ten zářivý finálový stůl. Pro ten pocit, kdy legendární pokerový komentátor Marek Svačina hlásí vaše jméno a chválí vás za „prezentování se agresivní hrou.“ Pro tu krásnou odměnu za první místo, a konečně pro ty trofeje, náramky a prsteny, které budou navždy spjaty s naším jménem. Takže hezky popořadě…

Prvně jsem neměl zrovna v úmyslu si tento turnaj zahrát. Byť měl Shark Bay turnaj garanci nastavenou na 1 milion euro, časově se mi to zkrátka nehodilo, takže z vlastního popudu bych sem tenhle víkend nedorazil. Jenže jsem měl ticket do tohoto turnaje, který jsem si zasloužil za umístění se na druhé příčce ve flightu jednoho z minulých turnajů. Proto jsem se nakonec na turnaj vypravil. Šance, že se dostanu na jeden tiket do Day-3 je bez tak nízká. V mém případě je skoro pravděpodobnější, že turnaj odpálím během první hodiny, než abych se dostal do třetího hracího dne.

Turnaj v mém sobotním flightu byl od počátku napěchován hráči a já byl usazen až na jeden z nejzazších stolů v turnajové hale. U stolu jsem nikoho neznal, až po sléze jsem si našel, že agresivní hráč vedle mě byl Slovák Jozef Cibíček. Runner-Up poslední Euréky v belgickém Namuru. Měl jsem docela štěstí, že si na paškál bral všechny soupeře kromě mě. Obecně to byl docela dobrý úvodní seating a distribuce karet mi rovněž přála. Okolo osmého levelu se hráči už začali registrovat spíše do večerního flightu a náš stůl byl mezi prvními, který se rozpouštěl. I na novém stole se mi podařilo postupně navyšovat stack, zejména díky dobré distribuci, a taky proto, že jsem nevymýšlel žádné píč…. hlouposti. Na následném třetím stole jsme byli skoro všichni middle-stacky, a nikdo se úplně neměl k přehnané šikaně stolu. Proto jsem se toho snažil zhostit, kdykoli k tomu byla příležitost, a nakonec jsem v ten den zabalil nadprůměrný stack. To by bylo 11 hodin na pokeru, na hodinku do 6. patra do posilovny, něco zakousnout v bufetu a hurá ulehnout v nedalekém Hotelu Přimda.

Druhý den jsem měl docela dostatek volného času, ačkoli jsem se z hotelu vyhrabal až okolo 12. hodiny. Neměl jsem zrovna turistické boty, proto jsem vyrazil opět do 6. patra, tentokrát si dopřát na pár hodin wellness v sauně. Opět mě tu silně iritovali hráči z cizineckých řad, kteří patrně viděli finskou saunu poprvé a považovali za moudré ji navštívit hned po vylezení z bazénu, zatímco jim na každém kroku odkapávala voda z plavek. A že za sebou neuměli ani zavřít dveře od sauny byla věc druhá. Po této dvouhodinové relaxaci jsem se v klidu naobědval, vyhrál 25€ na čtyřlístcích, dopřál si double-shot cappuccino a odebral se zpět do turnajového sálu. Ze začátku nic nenasvědčovalo tomu, že bych se měl dostat v turnaji nějak zvlášť daleko, každopádně levely se postupně navyšovaly a já byl stále ve hře. Druhý hrací den má výhodu v tom, že hráči už jsou v řadě spotů velmi zatažení a zahodí, co by v re-entry fázi skoro nikdy nezahodili. To jsem si třeba při posledních 100 hráčích ze 3 tisíc entries raisnul na svém stolu v 8 lidech na UTG QTo a dorovnali mě UTG+1, BTN a SB. Na flopu A-7-2r jsem se do rozhodl vsadit one-and-done bluff za 25% potom, ovšem dorovnání přišlo pouze od hráče na SB, který měl před hrou něco jako necelých 20BBs. Na turn dorazila další sedmička a já dostal nápad sundat svého soupeře ze slabšího Ax na 3 barely. Něco, co bych si v prvním hracím dni dovolil leda tak krátce před bublinou. Pokračoval jsem tedy drzou sázkou o velikosti 20% potu a soupeř dorovnal. Board na riveru vypadal následovně: A-7-2-7-Jx a soupeři zbývalo něco okolo 60% potu za čarou. River nic moc, protože můj soupeř teď se mnou bude často ve splitu a musí mu být přece jasné, že se ho tu z toho splitu budu přirozeně snažit vyhnat. Navíc, stále je tu malá šance, že má 7x handu. Takže… ALL-IN!! Soupeř se mi tam asi minutu kroutil, kroutil až vykroutil fold. Bluffovat je docela sranda, kór když vám soupeři zahazují top-páry.

V posledních 54 hráčích jsem byl přesunut na televizní stůl, ze kterého již v ten den běžel nekomentovaný stream. Doufal jsem, že se ukážu v dobrém světle a zúročím své dlouholeté zkušenosti. Bohužel, hra se tu pro mě nevyvíjela tak jako na předchozích stolech a já se plácal na hranici 30BBs. V ten moment nastala velká handa se strejdou Gerhartem. Německý hráč byl již na minulém stolu dobře viditelný kvůli svému runu na karty. Leželo před ním tehdy asi 15 komínů než mu konečně přišel floorman udělat chipraise. Přesto se svým nadprůměrným stackem openfoldnul eso do 10BB shovu od hráče ze SB s dodatkem „zu teuer“ čili v překladu moc drahé. S takovým pánem hrát chcete, obzvlášť když na TV stole zatím dorovnal mimo pozici každý 3-bet. A tak strejda Gerhart raisnul a já mu dal 2,6x 3-bet s KK. Dostal jsem call a flop přišel K-3-2 se dvěmi spejdy. Já sice žádnou spejdu neměl, ale za čarou jsem měl zhruba 1,4 potu. Rozhodl jsem se pro x-back. Na turn dorazila spejdová desítka a já po checku od soupeře vsadil asi 40% spotu. Následoval celkem rychlý call. Plán byl jasný. Na většině riverů poslat all-in za můj zbylý půl pot za čarou. Jenže na river se otočila spejdová čtyřka tedy čtvrtá spejda a strejda Gerhart na mě vytasil all-in za mých posledních 15BBs. Jelikož tu takhle zahraju QQ a JJ se spejdou čili mám na call lepší kombinace, rozhodl jsem se svůj set koní zahodit a nebyl si jistý, zda si tuto handu mám vůbec zpětně pouštět ze streamu, abych pak nebyl naštvaný, jak mě tu soupeř vyblafoval. Ale né. Vždyť to tu bylo úplně do očí bijící, že musel mít nějaké AQ, AJ, QJ se spejdou, takže jestli tam dokázal zablafovat QJ bez spejdy, pořád tu budu mít dost svých párových blaf-catcherů. To jsem koukal, když jsem pak ze streamu zjistil, že si mě tu pan Gerhart vyjel se sedmičkami bez spejdy.

Přišla poslední handa večera a já se svými 12BBs chtěl buď zdoublit nebo sednout do auta a jet dóm. Poslal jsem trojky, dostal reshove od AK, pan Gerhart po půl minutce přemýšlení nakonec shodil na MP z ruky své čtyřky a já díky blank boardu udělal double-up. Okolo 4 hodin ráno skončil Day-2 a já si po zabalení svých chipů šel sjednat ubytovaní na recepci Kings. Day-3 byl přede mnou. Posledních 36 hráčů a já mezi nimi. Konečně šance na pořádný cash-out. Konečně šance prolomit mizérii posledních 12 měsíců a neustálé odchody z vícedenních turnajů na desátým, patnáctým nebo dvacátým místě. Kdy jindy se nažvejknout než dnes. V cestě mi však stál poměrně těžký úvodní seating. V podstatě všichni moji soupeři měli na televizním stole mnohem víc navyhráváno než já. Strategie byla jasná. Snažit se hrát co nejvíce GTO, občas zaútočit včasným x-raisem a nebát se to tam poslat. Hned můj první shove s A2s však narazil do kingů rumunského soupeře. Naštěstí dealerka vyložila na flop postupně Broadway postupku, a proto jsem všemi deseti bral tento split. Můj stack v podstatě celou hodinu a půl osciloval mezi 15-35BBs. Až do chvíle, kdy CO otevřel a BTN 3-bet shovnul svých 20BBs. Já na BB našel AKo, na dvakrát si spočítal, že mě soupeř skutečně kryje asi o necelý půl blind a callnul jsem za všechny své zbylé žetony. CO po docela dlouhém přemýšlení nakonec složil své JTs, zatímco soupeř na CO byl se svým KQo outsider. A to jak na flopu, tak ještě na turnu, než se mu na riveru otočila červená královna, která mě poslala z turnaje na 25. místě.

Takže opět šlus a busto před velkým finále. S notnou dávkou sebereflexe musím přiznat, že mi na tomto turnaji distribuce karet přála. A teď nemám na mysli jen all-in konfrontace, ale třeba takové ty handy, které jsem plánoval double-barelovat a na riveru už give-upnout. Nebo nějaký můj x-raise, se kterým jsem už na turnu byl v x-foldu. Když pak vám ale na river dorazí kýžená trefa v podobě druhého páru a soupeř x-backne, je to opravdu štěstí. Upřímně jsem tentokrát ani necítil velkou frustraci po vyřazení. Zkrátka musím jet dál. Zahrát si další turnaj, zahrát si další finálový den a nakonec se na ten finálový stůl protlačit. Evidentně si ještě chvíli počkám, ale věřím, že už to moc dlouho trvat nebude.