Maxx blog: Dlouhý nos a ostatní historky roku 2024

Herna | Bonus | Naše hodnocení | |
---|---|---|---|
![]() | 500 KČ ZA REGISTRACI + €30 ZA VKLAD | HRAJTE IHNED | |
![]() |
Za pokerovými stoly jsem letos na živé hře strávil nejméně času za poslední léta, ale pár historek se snad v mé torničce přeci jen najde. Podobnost s reálnými pokerovými hernami a hráči je čistě náhodná.
📝Obsah
Děsivá kvalita dealerů
V nejmenovaném pokerovém podniku jsem se dlouhodobě setkával s dealery, kteří by se neuživili ani na home game v zaplivané hospůdce na hřišti, kam jsme před lety chodili a to tam bylo osazenstvo na takové pokerové úrovni, že se mnohokrát vsázelo na flush draw na riveru, a když někdo prohodil, že to smrdí barvou. Hostinský, a v tu chvíli i dealer v jedné osobě, se ozval, že ty stoly natíral minulý týden, takže to není možné.
Ale zpět do XXXX. Tamní dealeři dávali hráčům dostatečně najevo, že je tento druh obživy opravdu nebaví a snažili se všem znepříjemnit každý okamžik u stolu. Vyžadovali striktně nesmyslná pravidla, ale TDA neviděli ani z rychlíku. Nedejbože, když jste si položil mobil 3 centimetry vedle, než si mysleli, že je jeho místo. Ihned jste byl pokárán, ale když by měl ten samý dealer spočítat 3way all in, musel si zavolat na pomoc minimálně 2 floormany.
Ani tito to tedy se znalostí pravidel nepřeháněli. Zažil jsem tam situaci, kdy cizinec v turnaji otočil své dvě karty ještě před riverem (zřejmě okouzlen příjemnou a srdečnou atmosférou). Jasně dal najevo, že nechtěl zahodit, ale dealer se domáhal karet, aby je mohl mucknout.
Po intervenci ze strany hráčů, kteří pravidla pokeru aspoň trochu znají a vědí, že hráč nesmí dělat žádnou agresivní akci, ale není v žádném případě fold, byl zavolán floorman, který se po přezkoumání situace zeptal dealera, jestli hráč mluví česky a po zamítavé odpovědi mu nakázal vzít postiženému karty se slovy: „Nebudu se s ním dohadovat!“
Negativní a ubrečení hráči
Jako každý si někdy zanadávám na nepřízeň kartiboha, ale po letech strávených za pokerovými stoly už je mi dávno jasné, že moje hoře opravdu nikoho nezajímá. Snažím se tak eliminovat své emoční výlevy, nicméně chápu, že ne každý je tak citově plochý a udrží nervy na uzdě.
Ale hráči, o kterých zde píšu, si z „brečení“ nebo nadávání soupeřů udělali trademark a v momentě, kdy je vidíte na stole, je vám jasné, že bez sluchátek tohle nepůjde.
Vzpomínku věnuji dvěma z těchto, bohužel, nevzácných exemplářů. Prvním byl pán, který nejen každému sděloval bez vyzvání de facto každou handu, kterou kdy odehrál v jakémkoli turnaji a samozřejmě vyhrál, nebo alespoň skvěle zahrál.
Dalším jeho specifikem byla chronická ubrečenost. Každá prohraná hra byla doprovázena dlouhým lamentováním. Na cash game, kde jsou volnější pravidla vyjadřování, se jeho exhibice rozjížděla naplno. Nejzajímavějším faktem bylo, jak se po tolika (zřejmě) odehraných turnajích a cash games divil i jednoduchým callům.
Co teprve když člověk vymyslel trochu složitější bluff catcher a dorovnal na riveru s A high, pán div nevyskakoval z okna (kdyby v casinu nějaká byla) a nedokázal v žádném vesmíru pochopit, jak jste to mohl dorovnat. „Co kdyby tam něco měl? Jak si věděl, že nic nemá, vždyť máš jen A high.“ Poprvé vám to možná polechtá ego, ale po 763. byste ho poslal hrát dámu do mateřské školky.
Druhým příkladem budiž hráč tak toxický, že Miloš Zeman byl proti němu Dan Nekonečný v nejlepší formě. Mistr, podle prupovídek u stolu, hraje poker zřejmě od kolébky. Bohužel i jeho sociální inteligence zůstala v batolecím věku. Jednou jsem se neudržel a při jeho rozsáhlém tanku ala finálový stůl Main Eventu WSOP jsem na něj zavolal time.
Bylo totiž nad slunce jasné, že preflop all in přes dva hráče v dané situaci může dorovnat jen asi s dvěmi konkrétními handami a nad tím by opravdu nemusel dlouze přemýšlet. Pán po tom, co jsem na něj pustil hodiny, zažil slušný meltdown. Ihned mi začal nadávat, co si to dovoluji, že má těžké rozhodnutí.
Po rozdání boardu se už úplně odbrzdil, že by s jeho K7o vyřadil oba hráče, a můžu za to jen a jen já, že se tak nestalo. Když došel až k: „nějaký buzeranti u stolu…“ ani já jsem to nevydržel a poslal ho do prdele. A jak už u takových individuí bývá, byl první, kdo si běžel stěžovat floormanovi.
Dlouhý nos
Poslední historka z letošního účinkování na živém pokeru je z cash game, na které se mi povedl husarský kousek, jenž by neměl zapadnout.
Ve slušném potu, ve kterém jsem byl s kartou poctivou a celou dobu hrál podle etiky, jsem na riveru nějak smolně prohrál všechny své žetony s totálně negustovním pánem. Vzal jsem prohru sice smutně, ale bez jakýchkoliv výlevů, breku či obviňování soupeře i z vyvolání 2. světové války. Vstal jsem a hotovil se k odchodu, když pán po sérii radostných výkřiků předvedl něco, co mě málem posadilo zpět na židli. Tento cca 55letý pán na mě udělal dlouhý nos! Jo, ten dlouhý nos, co jsme na sebe dělali jako malí parchanti na pískovišti! Doprovodil ho navíc vyplazeným jazykem a citoslovci, které k dlouhému nosu patří.
A jak se vedlo vám? Doufám, že v nové pokerové sezoně budete potkávat jen samé pozitivní a komunikativní protihráče a budete se nejkrásnější hrou na světě pořádně bavit.
