Mamapoker blog: PTSD na Fortuně kvůli 17 let staré handě
| Herna | Bonus | Naše hodnocení | |
|---|---|---|---|
 | 500 KČ ZA REGISTRACI + €30 ZA VKLAD | HRAJTE IHNED |
Drazí přátelé drobného hazardu,
jak jste prožili Vánoce a prosinec celkově? Já mám pocit, že jsem se nezastavila až do poloviny ledna. Vánoce s dětmi jsou ale naprosto kouzelné a veškerý ten shon za to stojí. Napekla jsem 12 druhů cukroví. Manžel a syn poprvé v životě zkoušely zdobit perníčky a byla to fakt zábava. Po 15 letech jsem stála na bruslích a za velký úspěch považuju, že jsem na nich opravdu vydržela stát a neválela jsem se na ledě jak vyvrženej mrož. Můj muž měl nažhavenou kameru a vypadal trochu zklamaně, když se mu nepovedlo zachytit žádný pád. Tak třeba příště bude mít víc štěstí a já smůly.
(kdo pozná alespoň jeden perníček, který zdobil můj muž, ten vytočí příští KK do AA!)
Když je řeč o smůle a štěstí, během prosince jsem si málokdy našla čas na poker. Zaregistrovala jsem ale pár turnajů na Synotu a něco jsem si zahrála i na Fortuně. Výsledkem je pouze to, že jsem si vybrala Fortunu a Synot nechávám spát. Je to čistě moje osobní preference, prostě mi to prostředí sedí víc. Má to ale jedno úskalí, které vám chci vyprávět.
Před dlouhými 17 lety jsem začínala s online pokerem jako mnoho lidí tehdy. Hrála jsem freerolly na všech možných hernách. Ta úplně první byla Bwin, která samozřejmě už dávno nemá v Česku licenci. Freerolly se tam hráli o pár šupů (něco jako 100 dolarů nebo euro, ale rozdělených asi na 300-500 míst). Cap byl 3000 hráčů a naplnilo se to za pár minut, takže bylo třeba žhavit tu registraci okamžitě po jejím spuštění. Kde jsou ty časy… Teď jedou freerolly na Fortuně i s late regem, což si teda fakt nepamatuju.
Na Bwinu jsem se usadila a myslím, že to byla i první herna, kam jsem vložila peníze. Hrála jsem micro stakes 6 max cg a pomalinku jsem budovala svůj roll. Z prvních 20 dolarů bylo 100 a já si myslela, že už brzy budu objíždět svět a hrát poker na všech kontinentech. Pak ale přišla session, před kterou mě nikdo nevaroval. Nešlo opravdu nic, prohrála jsem každý spot a zažila svůj první velký tilt. Z volejbalu jsem si ke stolům přinesla pravidlo, že co nejde silou, jde ještě větší silou… Převedeno na poker, když to nejde na NL4, půjde to na NL100.
Chvíli jsem tam hrála v šesti lidech a držela se dost zpátky, pak ale stůl začal upadat a zbyli jsme tam už jen tři. Dostala jsem K
K
na buttonu, raisuju 3x, BB 3bet (tehdy standardních) 15bb, já ustrašenej call. Na flopu K
55 pán vsadil, já raisnula, on all-in a já hodně rychlej call a čumím do A
4. Na turnu přistála 5 a já se radovala, že jsem zdoublila svůj roll. Na riveru další 5 a já se stále ještě radovala, že nešly ty dvě esa, co mě porážely. No a pak šok, protože vyskočilo okýnko s tím, že nemám prostředky pro rebuy. Přestože jsem samozřejmě znala výherní kombinace, musela jsem si tu poslední handu znovu otevřít, abych pochopila, proč jsem prohrála. Je to opravdu 17 let a já si ještě teď pamatuju, jakou radost jsem na tom riveru měla cca 1,5 vteřiny. A pak jsem jen tupě zírala do monitoru dalších 15 minut naprosto v šoku.
Přestože tuhle vzpomínku nikdy z hlavy nevymažu, tak nějak si tam vzadu spinkala a neprudila. Doteď. Teď, když hraju na Fortuně, tak se mi ta handa vybaví snad pokaždé, když otevřu lobby. Vypadá totiž dost podobně jako tehdejší Bwin. Řekla bych, že mi to trochu kazí mindset a dávám tomu za vinu, proč ještě nesdílím řadu vyhraných turnajů (:D). Ačkoliv zatím exceluju ve vypadávání na bublině s AA nebo KK, cítím výhru v kostech. Třeba už příště bude můj blog veselý a plný euforie.
Tak díky za to, že to mám komu říct. A protože je to můj první příspěvek v roce 2025, tak vám chci popřát všechno nejlepší v tomto roce a ať máte štěstí nejen v pokeru, ale i v životě.
Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!
