Věci, které nechcete slyšet na pokeru – 1. díl
| Herna | Bonus | Naše hodnocení | |
|---|---|---|---|
 | 500 KČ ZA REGISTRACI + €30 ZA VKLAD | HRAJTE IHNED |
Každý, kdo někdy navštívil pokerovou hernu, ví, že verbální doprovod k této hře prostě patří. O přestávkách na baru, mezi stoly nebo venku na vzduchu se vám budou kamarádi i úplně neznámí lidé svěřovat s bad beaty, prohranými esy a tvrzením, že za všechno stejně může dealer.
Vyprávění o handách se budeme věnovat někdy jindy. Dnes máme na programu věci, které nechcete slyšet na pokeru, ale soupeři vás jimi častují s železnou pravidelností. Připravte si své tiltovací pomůcky, jdeme na to.
📝Obsah
„Promiň!“
Základní pravidlo mluvení na pokeru zní: nikdy se nikomu neomlouvej! To je prostě fakt, a tady bychom to mohli ukončit. Chápeme ale, že jste slušně vychovaní a když někomu činíte příkoří, máte tendenci se omluvit.
Ovšem poker je disciplína, kde chcete vyhrát, porazit úplně všechny a zůstat na stole jen sám. Ostatní hráči mají úplně stejný cíl. Chceme vyhrát, a pokud někoho vyřadíme, určitě nám to není líto. A moc dobře víme, že ostatní zase nelitují nás.
Pokud jsi byl lepší, je to v pořádku – opravdu není důvod se omlouvat. A pokud jsi byl čirou náhodou horší nebo jsi callnul s nějakou srdcovkou, soupeře opravdu slovíčko „promiň“ neutěší. Spíš naopak. Každá taková omluva po dorovnání s ničím a šancí na nic mě dokáže rozžhavit doběla.
„Chci to odpálit!“
Další z nesmrtelných hlášek má mnoho podob a verzí, jako například: „Pospíchám domů, musím prohrát,“ nebo „Bolí mě břicho, hlava, ruka – prostě je mi špatně.“ Často také zazní: „Jede mi vlak/metro/letadlo.“
Všechny tyto věty mají společné téma. Soupeř má pocit, že ho to zřejmě nebaví, a hledá zástupné důvody, proč vám udělil skandální call se 72o.
Věříte snad někomu, že zaplatí buy-in do pokerového turnaje, když ví, že má ve 23 hodin doma od manželky nařízenou večerku nebo že mu jede poslední vlak do Horních Mrdoklečí? Co očekával? Že už ve 23:00 bude mířit středem velkoměsta s trofejí z turnaje, ve kterém je do půlnoci možné re-entry?
Tato hláška navíc spolehlivě funguje k dalšímu setrvání ve hře a devastaci vaší regulérní handy močkou obecnou. Aby to dotyčný pojistil, použije ještě vstávačku a oblíkačku. V tom okamžiku si definitivně můžete svá esa strčit za klobouk.
„Já nic nemám, jen…“
Poslední dnešní hláška zaznívá ve dvou variantách. Buď dotyčný opravdu hraje s kartami, které mají v normálním životě malou šanci na výhru, což se po vyřčení kouzelné formulky samozřejmě rapidně mění – na board přichází neomylně obě, či jedna ve dvou a více vydáních.
Druhá varianta je snad ještě horší a zavání inzultací jejího autora. To je totiž ten případ, kdy pachatel buď dělá, že přehlédl svou vítěznou kombinaci, nebo dokonce ani nepředstírá, že by nevěděl o svém triumfu. Prostě vás bohapustě trolí a právě vám uděluje slow roll, za který by ve spravedlivém světě všichni jeho stávající i budoucí potomci do třetího pokolení chodili pozpátku.
Tak tohle byl první díl „věcí, které nechcete slyšet na pokeru“. Doufám, že na našich sociálních sítích se strhne lavina dalších hlášek, které zapracujeme do dalších dílů tohoto seriálu.
Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!
