Co vždy naštve Junglemana? Za tohle chování vás budou u stolu nenávidět

Herna | Bonus | Naše hodnocení | |
---|---|---|---|
![]() | 500 KČ ZA REGISTRACI + €30 ZA VKLAD | HRAJTE IHNED |
Poker není problém – problém jsou někteří lidé, co ho hrají. Dan „Jungleman“ Cates se svěří, kdo ho nejvíc rozčiluje u pokerového stolu.
Dan Cates je známý jako excentrik, showman, hráč z jiného světa. Nosí roucha, mluví v hádankách a jednou se nechal nafotit v roli řeckého boha. Ale pod touto fasádou se občas objeví i jiný Cates – ten, který přemýšlí, proč poker v očích veřejnosti nevypadá zrovna jako vzor civilizovaného sportu.
Ve videu na svém kanálu se Cates zamýšlí nad toxickým chováním u stolu. Mluví o situacích, kdy někdo neustále tvrdí, že něco dokáže nebo že je lepší než ostatní, ale pak naprosto selže ve chvíli, kdy má ukázat činy. „Tohle mě dokáže fakt vytočit,“ říká. Problém podle něj není jen v aroganci – ale v tom, že tento přístup ničí prostředí, ve kterém se poker hraje. A nakonec to všechno dopadá i na samotného viníka.
Jungleman zmiňuje další typy chování, které ho iritují: hráče, kteří lákají začátečníky do pasti, jen aby si na nich honili ego. Neslušné poznámky na adresu žen u stolu. Roztržitost, záměrné protahování her. A hlavně lidi, kteří vědí, že se chovají špatně – ale stejně s tím nic neudělají. „Když víte, že se chováte mizerně, a odmítnete se změnit, pak vědomě škodíte ostatním. A to je nejhorší.“
Podle Catese se tato toxická kultura vrací jako bumerang. Poškozuje komunitu, kazí atmosféru a ničí zábavu. Poker pak vypadá pro veřejnost jako klub narcisů, nikoli jako zábava intelektuálních gentlemanů. Samotná kapitola je pak i špatné chování k ženám. Samozřejmě že mezi hráči je spousta slušných lidí – jen jsou často přehlušeni těmi hlučnějšími.
Z Junglemanova vystoupení je cítit upřímná frustrace i snaha apelovat na hráče, aby se zamysleli, co vlastně kolem sebe budují. A i když to říká člověk, který se kdysi převlékal za Supermana uprostřed kasina, jeho slova mají váhu.
Možná by poker skutečně potřeboval méně lidí, kteří křičí, jak jsou dobří – a více těch, kteří to dokazují tím, jak se chovají.
