Reprodrozd blog: V Dublinu mi přistřihli křidélka

18+: Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!

Herna	Bonus	Naše hodnocení
	500 KČ ZA REGISTRACI + €30 ZA VKLAD	★★★★★	HRAJTE IHNED

Výjezd do Dublinu je za mnou. Už je zase vše při starém. Potkávám stejné pražské ksichty, checkuju co se kde hraje a v Showdownu jsem za dva dny nechal 5 nábojů v té jejich dvoudenní mičudě. Jen abych si pak přečetl, jak velký overlay ještě v neděli hrozil. Zkrátka tu panuje taková jarní pražská pohoda. Pojďme si udělat takový rekap mých 2 týdnů v Dublinu.

Do Irska jsem přijel ve čtvrtek v podvečer a zamířil si to hned ke svému ubytování ve čtvrti Sandymount, která je v pěší dostupnosti zhruba 15 minut od herního místa Royal Dublin Society v Ballsbridge. Jedná se o takové širší centrum Dublinu. Rozhodně jsem neměl času nazbyt. Už za pár desítek minut totiž začínalo barážové utkání mezi Českem a Irskem. To jsem si zkrátka nemohl nechat ujít. Sbalil jsem proto do ruksaku brejle, vlajku a několik plechovek s Plzničkou a vyrazil rovnou do epicentra Irish Poker Open – do lounge zóny Craig Den. Zde už bylo nachystáno velkoplošné promítání a všude popíjeli natěšení příznivci irského fotbalu. Stoupnul jsem si do ústraní k jedinému volnému stolku, kde jsem vytvořil nenápadný sektor příznivců týmu soupeře. Po celý zápas jsem v něm zůstal jediný.

Nutno podotknout, že celé utkání bylo docela zážitek. Napřed jsem zažíval těžké utrpení, neboť Irové slavili každou vstřelenou branku skrz světelnou show a burcování od jednoho z pořadatelů Irish Open. O to slastnější pocit byl, když jsem mohl vyřvat celé ztichlé doupě při vyrovnání na 2:2. Při penaltovém rozstřelu šlo do tuhého, obzvlášť když Mojma neproměnil – to mi jeden Irčan ještě dlouho mával vlaječkou před obličejem. Dopadlo to ale dobře a já jsem se šel vykřičet do nejzazšího kouta. V úctě k soupeři jsem uklidil vlajku zpátky do ruksaku a chvilku přemýšlel, zda se tam přeci jen na mě Irčani nesesypou. Ale néé. Naopak mě burcující pořadatel povolal k sobě na pódium, před všemi nám, Čechům, poblahopřál k postupu a následně mi předal do ruky mikrofon, abych i sám mohl pronést pár slov před nadcházejícím festivalem Irish Poker Open 2026.

A tak to vypuklo. Turnaje běžely po celý den a cash game nikdy nekončily. Hrálo se hned ve 3 velkých sálech. Celý festival byl pod záštitou jak herny Pokerstars, tak Paddypower poker, který spadá pod iPoker stejně jako náš Fortuna poker. Všude se čepoval Guiness a hráči pravidelně doplňovali svůj pitný režim. Zároveň byly po obvodu sálu nachystané foodtrucky, takže hlady také nikdo netrpěl. Stačilo tedy už jen usednout a ponořit se do hry a zabojovat o jednu z krásných trofejí. A tak jsem registroval a bustnul. Registroval jsem znova. A bustnul znova. Pak ještě jednou, a ještě jednou. A pak třikrát v Mainu za 1150. Je fakt, že někdy okolo šestého hracího dne mi už přestávalo být do smíchu.

Musel jsem si proto ten pobyt v Irsku trochu zpříjemnit. Napřed jsem vyrazil navštívit kámoše, který pracuje na evropské centrále společnosti Google. Ta má v centru údajně 14 budov. Velice se mi prostory líbily zejména kvůli obrovskému počtu restauračních zařízení a kaváren pro zaměstnance. Pochopitelně nechybělo ani široké spektrum využití volného času – kulečníkové stoly, herní konzole… – a víceméně všechno to zelo prázdnotou, protože za celý den jsem napříč celou firmou snad nenarazil na člověka, který by se poflakoval. Všichni makali na plné obrátky a jak mi kámoš vysvětlil – dostat se do takové firmy je pěkně těžké, ale dostat se ven už může jít velmi rychle.

Taky už bylo na čase zkontaktovat Prasátečka. Za první týden jsem ho v Irsku vůbec nepotkal, takže jsem vlastně do poslední chvíle netušil, zda nakonec dorazil nebo ne. A taky zda mi dovezl merch Pokertimu pro štěstí. Dobré zprávy byly tak z 50 %. Prasátečko dorazil, můj šťastný merch ale ne. Zrovna teď jsem ho už docela začínal potřebovat, neboť se festival rychle přehoupnul do druhé poloviny a mně v něm stále svítila nula v kolonce cash-outů. Proto mi Prasátečko poradil, abych svůj splín šel zažehnat na prohlídku dublinské whiskey palírny Teeling, která rovněž disponuje závěrečnou ochutnávkou svých bestsellerů. Musím připustit, že mi asi přeci jen o něco více chutná skotská, ale i tak jsem nakonec odvezl jednu láhev k nám do Česka.

Turnaj Old Dogs and Young Pups byl jedním ze side eventů a měl docela vtipnou strukturu. Registrovat se do něj směli pouze hráči mezi 18-30 lety, nebo starší 50+. První hrací den měli hrát obě kategorie jen proti sobě a to až do posledních 15% hracího pole. Na finálový den se obě dvě zbývající skupinky měly spojit. O tomhle turnaji jsem věděl, a původně jsem jej i chtěl hrát, jenže při svých výsledcích jsem úplně netoužil po tom, aby si mě tam ještě vyjížděli nějací nadrillovaní mlaďasové. Takže rozhodnutí, že přeci jen tento turnaj zapnu, padlo v momentě když jsem po 10 minutách bustnul svůj už třetí náboj v Mini Main Eventu, stoupnul jsem si do fronty pro čtvrtý náboj a najednou mi hlavou problesklo, že mám chuť si to přeci jen rozdat s těmi Young Pups. Když už je to poslední rok, kdy se mohu účastnit coby „štěně,“ neměl bych si tuto šanci nechat ujít.

Přiznám se, že jsem čekal mnoho mladých tváří u stolu, ovšem ve skutečnosti jsem si u některých hráčů spíš říkal, zda už jim spíš nebylo 35. Turnaj běžel s 25min levely pro prvních 8 levelů a mně se konečně díky dobré distribuci a vyhraným all-in situacím dařilo postupně navyšovat svůj stack. U stolu panovala dobrá nálada a kluci se mezi sebou navzájem sázeli o to, kdo bude platit další rundu piva podle prostřední karty, která přijde na flop. Moje asi nejviditelnější sehrávka přišla krátce po skončení pozdní registrace, kdy se do sebe pustily dva největší stacky na stole, a zároveň patrně nejstarší a nejmladší štěně v našem turnaji.

1/2k

CO (18letý reg 65BBs) Open 4k, BB (30 letý Hero 70BBs) call A4

Flop (11 000) T92

Checknu, Bet 3500, callnu

Turn (18 000) T923

Betnu 6 000, raisne 15 000, re-raisnu 30 000, callne

River (78 000) T923Q

Betnu all-in cca 90 000 eff a po chvilce se zkroušeným pohledem openfoldne QsQh. To se ví, že taky ukážu svou handu. :)

Díky této sehrávce a mnoha dalším šťastným momentům se mi podařilo dojít na poslední 2 stoly s docela pěkným stackem. Jakmile navíc shortstack zdoublil přes chipleadera stolu, vycítil jsem příležitost převzít otěže do vlastních rukou a trochu si navýšit stack pro případný finálový den. Se svým rádoby profi výrazem a grimasy okoukaných u svých dvou pokerových idolů – Michaela Mizrachiho a Rosti Palety – jsem si u soupeřů vydobyl jak fold equity, tak i fear equity za každý svůj provedený openraise ve chvíli, kdy do konce hracího dne chybělo už jen vyřadit poslední 2-3 hráče. Do finálového dne jsem nakonec postupoval z první pozice.

Z původních 160 hráčů nás zbývalo už jen 24. A já se těšil ze své první irské vlaječky. Zároveň jsem ale věděl, že jestli chci mít tento svůj výlet do Irska alespoň breakeven, nezbývá mi nic jiného než celý turnaj vyhrát. A tak jsem se pustil do boje. Netrvalo dlouho a šel jsem na finálový stůl mezi největšími stacky. Do závěrečné devítky se nakonec probojovalo 5 starých mazáků a 4 štěňata – z každé skupiny i jedna zástupkyně něžného pohlaví. Bylo to docela vtipné, protože mi v ten moment docela přišlo, že každý tak trochu doufá, že právě zástupce jeho skupiny v tomto turnaji nakonec zvítězí. Hráči postupně vypadávali a najednou jsem byl poslední štěně ve hře. Zbývali už jen Američanka Hindi a Angličan Thomas. Blindy postoupily na avg 20 blindů a oba moji zástupci patrně chytili run na dobré karty, protože dříve zatažený děda do nás pálil openshove snad každou druhou handu a paní Hindi namísto svých SB kompletů najela na 3,5x openraisy. Stačily 3 orbity a já byl rázem na shortu. S vědomím, že přespříští handu půjdu na bigblind + BB ante s posledními 11 blindy.

A tak jsem začal vyjednávat. Stacky byly přibližně následovné: Já 1,1M, pan Thomas 1,6M a paní Hindi 2,1M. Nakonec jsme si ťukli, že si každý odnese 5 000€ a vítěz pak navíc ještě 1 000€ + trofej. S takovým dealem jsem byl spokojený. Za dvě handy paní Hindi poslala all-in z buttonu, já na SB callnul všechno na pár 77 a na BB nakonec dorovnal i pan Thomas s kombinací AJ. K mé smůle držela 77 i paní Hindi, takže když se v okně objevilo jéčko, bylo takřka hotovo. Docela mě překvapil i pan floorman, který mi jako první podával ruku s docela soucitném výrazem v očích, který jakoby říkal „chápu, že jsi to chtěl vyhrát, tak snad tě to třetí místo aspoň trochu potěší.“ A musím uznat, že potěšilo. Na čtvrtý pokus jsem pak ještě min-cashnul Mini Main, takže nakonec to celkové vysvědčení z Irska nedopadlo až tak prachbídně. I když tu trofej jsem hodně chtěl.

Pojďme si tedy zhodnotit celý svůj výlet a následně se oznámkovat jako ve škole:

• Počet odehraných turnajů: 16
• Počet cash-outů: 2
• Počet odehraných hodin na MTTs: 61h
• Sumář buy-inů: 6 975€
• Sumář cash-outů: 5 410 €
• Sumář všech nákladů: 1 710 €
• Celkový výsledek: -3 275€

Známkování:

• Výběr festivalu: 1
• Výběr ubytování: 1- (jen 15 min pěšky)
• Hospodaření s náklady: 2 (pár dražších večeří + guinessů padlo)
• Objem buy-inů: 2 (plán byl protočit alespoň 8k)
• Volume v hodinách: 1- (průměrně 7,5h denně na turnaji a 3 volné dny)
• Sportovní stránka: 2 (byl jsem 3x běhat, nebo spíš na mírném výklusu, dost jsem ale nachodil)
• Technická stránka hry: 2- (tam by toho bylo na delší slohovku)
• Mindset rozpoložení: 2-
• Celková známka: 2

Původně jsem si za celý festival chtěl dát spíše 2-. Teď když se nad tím zamýšlím, tak po sečtení všech aspektů by to spíš měla být celkem spravedlivá dvojka. Ačkoli moje předvedená hra nebyla nijak zářivá a mindset nijak zvlášť stabilní, pořád jsem vydržel do toho bušit po celý fesťák a nahrát docela obstojné množství hodin. Původní target byl 8k na protočených buyinech a max. 1600€ na nákladech. Tam jsem se skoro vešel. Díky tomu, že jsem měl Tesco před ubytkem, dopřával jsem si denně velké snídaně/brunche, abych po zbytek dne už téměř nemusel nic jíst. A co se výsledků týče, stojím si za tím, že první týden hry jsem měl obecně bad run na distribuci a smůlu v prvním all-inu o svůj turnajový život. V podstatě jen v jediném turnaji jsem měl pocit, že mě soupeři přehrávají, a to v jednom side eventu za 550€, kde opět jsem měl spíš největší smůlu na seating mezi mladými profíky z Beneluxu, kteří mezi sebou jen řešili handy a avg buy-in na onlinu. I taková je ale budoucnost turnajového pokeru a pokud se chci i nadále udržet na nějakých early mid-stakes na live pokeru, musím i já sám zase přiložit trochu ruku k dílu a zapracovat na určitých herních oblastech. Ať si příště z Dublinu tu trofej už doopravdy odvezu.

Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!